14k zlatý řetěz ke kapesním hodinkám z poslední třetiny 19. století. Řetěz je tvořený specifickou dobovou tzv. fantazijní vazbou. Konstrukce sestává z pravidelně se střídajících segmentů: dvojice hladkých oválných oček jsou vzájemně propojeny širšími, příčně profilovanými (tubovitými) články, které imitují vinutí. Tato konstrukce dodává řetězu výraznou plasticitu a optickou mohutnost při zachování ohebnosti.

Kompozice je ukončena na jedné straně velkým pérovým kroužkem (pro uchycení do knoflíkové dírky vesty) a na straně druhé karabinou pro zavěšení hodinek. Součástí kompozice je krátký vedlejší řetízek nesoucí ozdobný přívěsek (fob). Ten je osazen přírodním ametystem fialové barvy v hruškovitém výbrusu. Kámen je usazen v hladké obrubě (cargli), kterou lemuje jemná zlatnická práce s motivy volut a granulace, typická pro období historismu.

Tento typ řetězu reprezentuje klasickou ukázku pánského měšťanského šperku z období Rakouska-Uherska. V poslední třetině 19. století nebyly kapesní hodinky pouze nástrojem pro měření času, ale především symbolem společenského postavení. Způsob nošení, kdy řetěz vytvářel na vestě ozdobný oblouk a přívěsek s drahým kamenem volně splýval jako dekorativní prvek, byl určující pro tehdejší pánskou módu.

Použití ametystu není náhodné; v 19. století byl tento minerál ceněn pro svou barvu a byl častou volbou pro šperky, které měly působit důstojně a reprezentativně. Puncovní značka „Liška“ (hlava lišky hledící vlevo s číslicí 4) je důležitým identifikačním znakem, který geograficky a časově ukotvuje předmět do středoevropského prostoru v době největšího rozkvětu zlatnického řemesla monarchie. V našem případě je v puncovní značce písmeno C, které v období Rakouska – Uherska používal puncovní úřad v Praze.