Zlaté náušnice se syntetickými korundy představují reprezentativní ukázku československé klenotnické práce z období druhé poloviny 30. let 20. století. Dominantním prvkem každé náušnice je centrálně osazený syntetický korund obdélníkového tvaru s kvalitním fasetovým výbrusem. Drahokamy jsou usazeny do masivní rámečkové obruby a vyznačují se ve své době oblíbenou barvoměnou kamene (tzv. alexandritový efekt), kdy materiál reaguje na různé světelné spektrum odlišným zbarvením – od světle modré po purpurovou.

Montáž náušnic využívá techniku vrstvení a oblíbenou kombinaci barev zlata (žluté, růžové a prvky z bílého zlata či s rhodiem). Výrazně plastický dekor tvoří cizelované florální motivy doplněné o geometrizující tvar stylizovaných stuh. Řemeslné zpracování staví na efektním kontrastu hladkých lesklých ploch a jemně rytých či matovaných detailů. Šperk je opatřen klasickým zapínáním na patentní klapku.

Stav zachovalosti
Velmi dobrý původní stav. Fasetový výbrus obou syntetických korundů je intaktní bez výrazných otluků na hranách. Zapínací mechanismus (klapky) je pevný a plně funkční.

Historický kontext
Šperk spadá do období tzv. retro stylu (zhruba 1935 – 1950), které plynule navázalo na geometrické Art Deco a obohatilo jej o masivnější, plasticky modelované formy a návrat k florálním či stuhovým motivům. Zásadním technologickým specifikem této éry bylo široké uplatnění syntetických kamenů, zejména korundů a spinelů, vyráběných Verneuilovou metodou plamenné fúze. Tyto materiály umožňovaly klenotníkům zakomponovat do šperku velké kameny dokonalé čistoty se sytými barvami a náročnými fasetovými výbrusy. Obzvláště populární byly syntetické korundy napodobující přírodní alexandrit, které měnily barvu v závislosti na zdroji světla. Masivní pojetí v kombinaci více barev zlata je pro měšťanský šperk tehdejšího Československa vysoce typické.