Historie proslulé sklárny ve Škrdlovicích na Vysočině se začala psát na přelomu let 1940 a 1941, kdy mistr sklář Emanuel Beránek (1899–1973) založil spolu se svými bratry v náročných protektorátních podmínkách malou huť. Zprvu primitivní vybavení a nedostatek kvalitních surovin způsobovaly, že sklovina obsahovala značné množství bublin a nečistot. Emanuel Beránek však tento technologický defekt mistrně proměnil v autorský záměr a vytvořil masivní, poloprůhledné hutní sklo zvané „antik“ (dnes nazývána „Škrdlovická antika“), jež si rychle získalo oblibu i na mezinárodních trzích. Tento úspěch ukotvil technologický profil Škrdlovic, který se od počátku specializoval na ručně tvarované sklo formované přímo ze žhavé hmoty bez použití pevných forem.

Zlatá éra a největší rozmach čekaly sklárnu po znárodnění, kdy byla v roce 1952 přičleněna k Ústředí lidové a umělecké výroby (ÚLUV) a posléze fungovala pod Ústředím uměleckých řemesel. Z venkovské výrobny se stalo specializované experimentální pracoviště s mezinárodní reputací, jímž prošla řada významných sklářských osobností. Kromě zakladatelova syna Jana Beránka a světoznámého designéra Františka Víznera se do historie sklárny zapsal především výtvarník Jaroslav Svoboda, který závod jako ředitel od roku 1969 po dvě desetiletí modernizoval. Svoboda dbal na propojení precizního řemesla s uměleckým designem, zaváděl progresivní techniky (například přejímané sklo „sommerso“) a založil tradici prestižních sklářských sympozií. Své návrhy ve Škrdlovicích realizovali například: Jan Kotík, Jiřina Žertová, Ladislav Oliva, Ladislav Paleček, Petr Hora, Pavel Ježek, Karel Wünsch a další.

Ačkoliv byla továrna po roce 1989 úspěšně navrácena rodině Beránků a pokračovala ve vysoce kvalitní produkci, nepříznivé ekonomické vlivy – včetně ztráty zahraničních trhů a tlaku levné asijské konkurence – vedly v září 2008 k definitivnímu ukončení rozsáhlého provozu. Odkaz Škrdlovic tím však nezanikl. Historická produkce se dnes stala vysoce ceněným sběratelským artiklem, o který se bojuje v mezinárodních aukcích. Samotná sklářská tradice navíc v regionu žije dál; vědomě na ni navazuje například AGS sklárna v nedalekém Karlově, kterou již v roce 1990 založil Jaroslav Svoboda, či ateliérová huť U Hrocha přímo ve Škrdlovicích. Jméno Beránek pak na nejvyšší umělecké úrovni reprezentují monumentální tavené skulptury Vlastimila Beránka, čímž se kruh rodinné a regionální sklářské tradice úspěšně uzavírá.