Reprezentativní rozsáhlý soubor stříbrných příborů vyniká precizním řemeslným zpracováním a elegantním dekorem vycházejícím z tvarosloví secese s neoklasicistními motivy stylu Ludvíka XVI. Rukojeti jsou oboustranně zdobeny plastickým reliéfem zavázaných stuh (mašlí) a splývajících obilných festonů. Tyto zdobné prvky elegantně rámují hladkou oválnou kartuši, která byla historicky určena pro cizelování či rytí rodového monogramu. Sada obsahuje kompletní vybavení pro vícechodové stolování, včetně velkých a dezertních příborů a specializovaných servírovacích doplňků, jako je masivní polévková naběračka, překládací lopatka, vidlička na maso a drobná slánka s lžičkou. Čepele stolních nožů jsou opatřeny ocelí od renomovaných nožířů ze Solingenu. Naběráky u menších lžiček nesou stopy původního zlacení, které chránilo stříbro před oxidací při kontaktu s kávou či čajem.

Stav zachovalosti
Velmi dobrý původní stav. Reliéfní dekor je ostrý, detailní a neohmataný. Ocelové čepele nožů vykazují lokální stopy oxidace a mírného opotřebení.

Historický kontext
Kompletní stříbrné příborové sady představovaly na přelomu 19. a 20. století nezbytnou součást výbavy bohatších měšťanských a aristokratických rodin. Nesloužily pouze k praktickému účelu, ale byly především prestižním symbolem společenského postavení, hmotného zajištění a rodinné kontinuity, neboť se často předávaly z generace na generaci jako rodové stříbro. Secesní ornamentika čerpající z motivů stuh, mašlí a obilných věnců byla v tomto období velmi oblíbená pro svou nadčasovou eleganci, která kontrastovala s těžšími historizujícími slohy. Značení puncem s hlavou Diany a lokace výroby do Prahy svědčí o vysoké a sofistikované úrovni českého stříbrnického řemesla v pozdní éře habsburské monarchie.