Předmět je zhotoven ze stříbra o ryzosti 800/1000, jeho celková hmotnost činí 24,54 g a průměr dosahuje 73 mm. Kompozice se skládá z centrálního medailonu obklopeného širokým, bohatě zdobeným rámem. Avers centrální části nese detailně propracovaný reliéf zobrazující biblickou scénu Kristova křtu v řece Jordán svatým Janem Křtitelem, nad nimiž se vznáší holubice symbolizující Ducha svatého s paprskovitou gloriolou.

Samotný medailon je usazen v prolamovaném rámu vytvořeném náročnou technikou stáčeného filigránu. Vzdušný ornament tvořený spirálovitými rozvilinami je v pravidelných intervalech rytmizován aplikovanými plastickými rozetkami. Na horním okraji je umístěno trojité závěsné očko s profilací. Reversní strana medailonu je hladká, opatřená dobovou ruční rytinou psanou kurentem: „J. M. / Tauf Pathin / M. P. / Geboren den 30. Jänner / 1852“, jež dokládá věnování od kmotry k příležitosti narození dítěte. V dolní části reversu je patrná puncovní značka.

Stav zachovalosti
Velmi dobrý původní stav. Stříbro je pokryto přirozenou, nestíranou dobovou patinou s lokální tmavší oxidací, která dává vyniknout plasticitě reliéfu i hloubce filigránu. Rytina na zadní straně zůstává ostrá a plně čitelná.

Historický kontext
Křestní medaile (tzv. Taufmedaillen) představovaly v 18. a 19. století na území střední Evropy tradiční a vysoce ceněný dar. Kmotři je věnovali novorozencům nejen jako upomínku na svátost křtu a symbolické přijetí do křesťanské komunity, ale také jako trvalou materiální hodnotu. Zasazení medaile do filigránového rámu je typické pro kvalitní zlatnickou produkci rakouské monarchie a alpských regionů této doby. Filigrán byl oblíbenou technikou zejména u šperků spojených s lidovým a měšťanským krojem, přičemž jeho zhotovení vyžadovalo značnou řemeslnou erudici.