Souprava dvou šálků s podšálky představuje typickou ukázku měšťanského památečního porcelánu z období přelomu 19. a 20. století s ohlasy historizujícího neorokoka. Válcovité, mírně kuželovitě se zužující kupy šálků spočívají na čtyřech plasticky tvarovaných, plně zlacených nožkách s kulovitým zakončením. Výrazným sochařským detailem jsou rovněž ouška, modelovaná do tvaru asymetrických, bohatě zlacených úponků.

Hladký bělostný střep je dekorován jemným zlaceným florálním motivem tvořeným drobnými kvítky heřmánkového charakteru, stébly trav a lístky, jež asymetricky obklopují ústřední výzdobu. Tou jsou z čelní strany umístěné oválné medailony s podobiznami staršího muže a ženy, provedené v sépiově hnědém tónu typickém pro fotografii pozdního 19. století. Portréty byly na glazuru naneseny technikou fotokeramiky a jsou lemovány precizní zlacenou linkou s perlovcem. Florální motiv se opakuje i na zrcadlech podšálků, jejichž okraje zdobí masivní zlacené linky. Ústí šálků jsou rovněž lemována výraznou zlatou linkou. Celkové řemeslné zpracování zlacení je velmi kvalitní a zachovává si hluboký lesk.

Stav zachovalosti
Předměty se nacházejí ve vynikajícím sběratelském stavu. Porcelánový střep je zcela intaktní, bez prasklin, oťuků či vlasových trhlin. Zlacení na nožkách, ouškách i lemech je nadstandardně zachovalé, vykazuje pouze minimální povrchovou patinu a jemné stopy používání úměrné stáří předmětu. Fotokeramické portréty jsou ostré a nepoškozené. Interiér pohárků s portréty vykazuje přirozené mírné zežloutnutí glazury, odpovídající věku předmětů.

Historický kontext
Na konci 19. a počátkem 20. století zaznamenala značný rozmach technika fotokeramiky — proces přenosu fotografického obrazu na porcelánový podklad s následným výpalem, který zaručoval stálobarevnost a odolnost portrétu. Tyto specifické kusy se často zhotovovaly na individuální zakázku z donesených fotografických předloh, velmi často u příležitosti významných rodinných událostí, jako byla významná životní jubilea nebo výročí sňatku (např. stříbrná či zlatá svatba). Takovéto památeční šálky nebyly primárně určeny k běžnému stolování; plnily především reprezentační a vzpomínkovou funkci a bývaly hrdě vystavovány v prosklených vitrínách měšťanských salonů jako připomínka rodinné kontinuity a úcty k předkům.