Věděli jste, že vínová červeň českého skla a zářivé ohně českého granátu mají společnou minulost? V 19. století se v českých zemích zrodil fenomén, který propojil drahé kameny s mistrovským sklářstvím a vytvořil tak dobový symbol českého luxusu.

V období národního obrození byl český granát prohlášen za národní drahokam. Jeho temně rudá barva nebyla jen estetickou volbou – symbolizovala „krev české země“. Protože jsou však přírodní granáty vzácné a drobné, toužili tehdejší vlastenci a měšťané po něčem monumentálnějším.

Tuto touhu naplnil v roce 1832 sklář Bedřich Egermann z Haidy (dnešní Nový Bor). Jeho vynález červené lazury za použití mědi (na rozdíl od starší a nákladnější techniky barvící sklo zlatem) umožnil propojit český křišťál s barvou, která byla k nerozeznání od nejčistších granátů. V tehdejších dobových katalozích v Londýně či New Yorku se pro obojí vžil jediný prestižní název: „Bohemian Ruby“ (Český rubín).

Proč je toto sklo tak výjimečné? Egermannova technika není pouhým barvením. Je to magický proces, při kterém se ionty mědi vpíjejí do povrchu skla a vytvářejí tenký, sytě rudý film. Právě tato tenká barevná vrstva dovoluje brusičům protnout povrch až na čiré křišťálové jádro. Vzniká tak brilantní kontrast, díky němuž broušené motivy na sytě rudém podkladu doslova září a získávají mimořádnou plasticitu.

Rubínový lazur si svou silnou kulturní pozici udržel i hluboko ve 20. století, kdy sloužil jako kulturní most k tradicím 19. století a byl vnímán jako vrcholný symbol českého sklářského mistrovství. V dnešní postmoderní společnosti už toto sklo nenajdeme v každém interiéru jako aktuální módní trend; o to vzácnějším se však stává. Dnes již není symbolem masové obliby, ale osobitého vkusu a nostalgie. Představuje volbu pro ty, kteří hledají v designu historickou hloubku a chtějí do moderního, minimalistického prostoru vložit výrazný akcent s příběhem, který přečkal staletí i střídání režimů.