Skleněná těžítka se poprvé objevila v polovině 19. století. Nejčastěji se uvádí Benátky, kde je roku 1845 vystavil Pietro Bigaglia. Část badatelů však jejich původ hledá ve Slezsku a v Čechách. Móda se rychle rozšířila do Francie, Anglie i českých zemí a těžítka vyráběla skoro každá sklárna. Ve 20. a 30. letech 20. století se vyráběla ve velkém na Jablonecku a Železnobrodsku. Barevné květy sklář tvaroval z barevných skleněných tyčinek nad plamenem. Do květů vpichoval vzduchové bubliny a stavěl je na podklad z barevné skleněné drti zvaný frita. Celek se zalil čirým sklem, pomalu chladil a nakonec ručně zabrousil. Jednotlivé fasety fungují jako čočka lupy: celou scenérii zvětšují.

Toto těžítko z Čech z doby kolem roku 1930 ukrývá uvnitř čirého skla několik trumpetovitých květů v růžové, žluté a modré barvě. Květy stojí na zeleno-oranžovém fritovém podkladu a při pohybu na světle hrají barvami. Výška je 9,5 cm, průměr 9 cm a váha 1 kg. Mezi československými těžítky patří k větším kusům. Je v dobrém stavu odpovídajícím věku. Na spodní straně jsou drobné stopy používání a ve skle drobné bublinky, které patří k ruční výrobě.