Decentní dámský prsten z počátku 20. století zaujme elegantní vertikální kompozicí a precizním řemeslným zpracováním. Dominantním prvkem šperku je rozměrný syntetický korund syté malinově červené barvy. Kámen má hladký čočkovitý výbrus a je spolehlivě ukotven v pevných krapnách, které dávají vyniknout jeho objemu a barvě. Samotná koruna prstenu plynule přechází do jemně modelovaných, prořezávaných ramen. Tato partie je vytvořena kombinací žlutého a bílého kovu – detaily kolem osazení drobných pyritů (běžně označovaných jako markazity) jsou zhotoveny ze stříbra. Celkový design nese charakteristické znaky pozdního historismu plynule přecházejícího do rané secese.

Stav zachovalosti
Velmi dobrý původní stav. Hlavní kámen není výrazně poškrábaný, drobné vrypy jsou pod lupou patrné. Jeden z markazitů na boku je poškozený. Prsten jako celek je v pořádku, konstrukce je pevná a není zdeformovaná.

Historický kontext
Na přelomu 19. a 20. století procházelo klenotnictví výraznými inovacemi, mezi něž patřilo i zdokonalení výroby syntetických drahokamů. Tyto kameny (zejména korundy a spinely) si díky svým vynikajícím optickým a tvrdostním vlastnostem rychle získaly oblibu a umožnily tvorbu objemnějších a barevně výrazných šperků. Zlatnická praxe kombinování žlutého zlata se stříbrem pro zasazování drobných kamenů (jako jsou právě markazity či diamanty) byla v tomto období zcela standardní technikou. Stříbro opticky nezabarvovalo kameny do žluta a dodávalo jim potřebný chladný odlesk. K masivnějšímu nahrazování stříbra slitinami bílého zlata začalo docházet až na přelomu 20. a 30. let 20. století, což tento prsten spolehlivě zařazuje do technologického i estetického rámce počátku 20. století.