Stříbrná brož z období historismu dekorovaná prvky ve stylu neorenesance a neoklasicismu. Brož je oválného tvaru a je vizuálně rámována motivem meandru. Ve středové části je umístěna plastická, vrstvená kartuš zdobená jemnými volutami a akantovými listy, jejímž středobodem je drobná říční perla. Tuto centrální kompozici po stranách symetricky doplňují dva drobné tyrkysy. Kompozici odlehčuje a vertikálně prodlužuje volně zavěšená říční perla nepravidelného tvaru.

Z technologického hlediska se jedná o tzv. foukané (duté) stříbro. Tento postup, zřetelný na rubové straně s viditelným nýtováním jednotlivých vrstev, umožnil vytvořit vizuálně masivní a honosný šperk, který si zároveň zachovává velmi nízkou hmotnost. Rubová strana je opatřena klasickým brožovým zapínáním s prodlouženou jehlou a „C“ háčkem, jež je pro dané období typické.

Stav zachovalosti
Šperk se dochoval ve velmi dobrém stavu.

Historický kontext
Ve druhé polovině 19. století zažívalo v Rakousku-Uhersku velký rozkvět měšťanstvo, které toužilo po reprezentativních špercích inspirovaných šlechtickými vzory. Technika foukaného stříbra byla dobovou inovací, která umožnila produkci objemných, plasticky bohatých, avšak lehkých klenotů. Nízká váha byla klíčová nejen z hlediska ceny materiálu, ale především kvůli praktičnosti – šperky se nosily na tehdejších jemných látkách (jako bylo hedvábí či mušelín), které by těžký masivní odlitek poškodil. Estetické pojetí využívající historizující ornamentiku (zde řecký meandr) v kombinaci se zlaceným povrchem, tyrkysy a perlami patřilo k nejvyhledávanějším módním trendům tehdejší středoevropské společnosti.