Životopis umělce:
Jan Znoj patří mezi výrazné osobnosti českého výtvarného umění první poloviny 20. století. Narodil se 12. března 1905 v Boršicích u Kyjova do rodiny s hlubokými keramickými tradicemi – jeho předci se věnovali džbánkařství a keramice. Tento rodinný odkaz se stal i jeho celoživotní vášní a profesní cestou.

Po absolvování Státní odborné školy keramické v Bechyni pokračoval ve studiu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde se věnoval dekorativní keramice a plastice pod vedením profesorky Heleny Johnové. Své vzdělání dále rozšířil na prestižní Kunstgewerbeschule ve Vídni u profesora Eduarda Steinhofa, což mu otevřelo nové umělecké obzory.

Znojova profesní dráha byla úzce spjata s pedagogikou. Působil jako učitel na Státní odborné škole v Teplicích, na Škole uměleckých řemesel v Brně a na Státní škole pro porcelánový průmysl v Karlových Varech, zde také začal pracovat s porcelánem. Od roku 1931 se stal členem pedagogického sboru Státní odborné keramické školy v Praze, kde měl za úkol připravit a vést oddělení tvorby porcelánu.

Jeho tvorba vycházela ze spojení tradičního řemesla a moderního cítění pro materiál a tvar. Jan Znoj dokázal citlivě navazovat na folklorní kořeny moravské keramiky a zároveň experimentovat s novými formami, což z něj činí jednu z klíčových postav české keramiky 20. století.

Bohužel jeho život předčasně ukončila smrt 24. března 1950 v Praze. Přesto jeho odkaz žije dál v jeho dílech i v práci jeho žáků.